Pojedete-li do Říma, nezapomeňte ochutnat
dva specificky římské druhy těstovin. Bucattini a tonnarelli. Bucattini jsou tlustší
špagety s miniaturní dírkou ve středu. Neradím vám proto zkoušet je srkat,
akorát se zaprasíte. Ale radím vám vyzkoušet je s omáčkou Amatriciana. Prim v
ní totiž hrají typicky římské suroviny: rajčata, pancetta a hodně ovčího sýra pecorino.
Ten si rozhodně nezapomeňte někde na trhu koupit a přivést s sebou.
Tonnarelli jsou velmi podobné jako Buccatini, ale měly by být čtverhrané. Neplatí to však vždy. Já jsem si je dala v restauraci Mercato na trhu Campo Dei Fiori s ultracool citronovou omáčkou. Chcete-li ochutnat skutečně kvalitní čerstvou pastu, či risotto, restauraci Mercato mohu doporučit. Prostředí starobylého pulzujícího trhu je pro restauraci jako stvořené. Čerstvé saláty putují z pultů farmářů rovnou na talíř a Mercato je navíc spojené i s vinným barem, takže se můžete hned v poledne vyndat něčím kvalitním. Nezaručuji, že pak budete schopni navigace podle mapy, ale shopping vám půjde od ruky jistojistě.
Další všudypřítomnou římskou specialitou
jsou artyčoky. Uvidíte je na trzích a italové si je v sezóně velmi často dávají
jako jednu z příloh k jídlu. Připravují se smažením, kdy se srdíčko artyčoku
rozplácne na pánvi tak, aby z něj trčela jen stopka, nebo se komplet celý
artyčok upeče v troubě a podává s citronem. Má pak báječnou ořechovou chuť.
Řím je také proslulý svými specialitami z
vnitřností, které se jedí o víkendu. Například sobota je zasvěcena dršťkám. A
víte proč? Protože římští řezníci byli dříve zvyklí dostávat jednu čtvrtinu
platu v naturáliích. A to dost často právě ve vnitřnostech. Proto se naučili
vyvářet z nich opravdové parády. Ale nezlobte se na mě – to předsevzetí jsem měla, vážně jsem byla pevně přesvědčena, že to zkusím a pak vám tady o tom poreferuji, ale když přišlo na věc, sáhla jsem po pastě.
Zběsilému pobíhání po Římě a ukvapeným
volbám restaurací se dnes už naštěstí vyhnete díky mobilním aplikacím. Nám se
osvědčila “Eat Rome” od američanky Elizabeth Minchilli, která dlouhodobě žije v
Itálii a píše o místní kuchyni. Mapové podklady jsou sice slabší, ale aplikace
pořád funguje výborně v případě, že skončíte totálně hladoví v části města,
kterou neznáte. Zapnete si geolokaci a nejbližší doporučené restaurace na vás
vyskáčou i s hodnocením ostatních uživatelů. A to se týká i trhů, obchodů s
kuchyňským náčiním a potravinami.
My jsme díky aplikaci “Eat Rome” objevili tolik
opěvovanou rodinnou Gelaterii del Teatro zastrčenou v uličkách blízko Piazza
Navona. Ale návštěvu nedoporučuji – žádná zmrzlina už pro vás nebude dost
dobrá. Myslím, že když na Prague Food Festivalu loni udělala největší haló zmrzlina z
gorgonzoly, dědeček v del Teatro ten den míchal desátou várku bazalkové, šalvějové,
vinné, zázvorové a levandulové.
Hrozně moc jsem si v Římě chtěla koupit
nějaká udělátka na čerstvou domácí pastu. Máte-li podobný cíl, na své si
přijdete v prastarém římském železářství Castoro blízko Pantheonu. Ale dávejte si
pozor, aby vám rázem nepřibylo i 30 kilo a zástěra, protože tady si “nářadí”
pořizují pravé římské "Madre di famiglia".
A ještě na jednu věc pozor - římské restaurace mají tendenci zavřít kolem druhé hodiny a otevřít opět až kolem šesté až sedmé. Chcete-li předejít stresujícím situacím, je třeba s tím dopředu počítat.
Žádné komentáře:
Okomentovat