Lokál přibližuje prostředí komunistické restaurace válečkovou malbou na stěnách, zářivkami na stropě, dobovými záclonkami na oknech, pečivem v plastikové ošatce a příborem zatočeným v ubrousku. Jediné, co vás potěší, když se začnete potit z pocitu, že jste se ocitli 30 let nazpět, jsou prosvícené kresby na zdech a příjemné záchody vytapetované starými časopisy Dorka a Burda.
Ale to jídlo! Smažený sýr je doopravdy kus uříznutého eidamu s pořádným podílem tuku obalený v trojobalu. Dali jsme si ho trochu netradičně s bramborovým salátem, před kterým smekám. Chuť tohoto salátu vás prostě vrátí do dětství a kvůli tomu přetrpím i hlučnou, přecpanou hospodu. Stejným znovuvzkříšením klasické chuti dětství je polozapomenutý okurkový salát. Po druhé jsem si dala koprovku, ale trochu mě zklamalo dost prorostlé maso a vodová chuť. Palec nahoru v Lokálu dávám i nabídce nápojů – oranžová a žlutá domácí soda „do trojky“ se postarají o to, že i když nepijete pivo, nebudete si připadat méněcenní a pořádně se napijete.
Obsluha byla přátelská, profesionální, sem tam i zavtipkovala, ale více věcí se podařilo přinést až na podruhé a rozpočtení účtu na několik osob se také příliš nezdařilo. A tak mi jistě prominete, když dám pouze OK. Zkrátka, Lokál doporučuji, když chcete popít s partou přátel a dobře se před tím najíst, nebo si připomenout zapomenuté chuti dětství. Připravte se ale na rušné, živé prostředí a na to, že číšník nebude mít na starosti jen vás.
Žádné komentáře:
Okomentovat