Odlehčená verze českého kulturního dědictví
* Čerstvá vejce
* Sladká smetana ke šlehání
* Zakysaná smetana
* Ocet
* Najemno nasekaný kopr
* Rané brambory
Ne že bych si nějak libovala v klasických a těžkých českých jídlech, kterým navíc školní jídelny nadobro zkazily reputaci, ale vůně čerstvého kopru na farmářských trzích mě prostě přesvědčila impulzivně koupit jeden svazek.
No ale co teď s ním? Vždycky jsem myslela, že koprovka je jedna z těch omáček, které jsou strašně náročné a navíc velmi těžké na trávení. Ale obojí je špatně. Koprovka je totiž až směšně jednoduchá. V kuchařce „Vaříme zdravě, chutně a hospodárně“ je jí věnován čtyřřádkový (sic!) recept. Špatnou stravitelnost jsem vyřešila variantou s čerstvými žluťoučkými ranými bramborami a ztraceným vejcem.
Koprovka
Zahřejte sladkou smetanu na šlehání ve větším kastrolu. Než se bude vařit, zašlehejte hladkou mouku do zakysané smetany a pečlivě vmíchejte do vařící sladké smetany. Tady veškeré vaření končí, teď už budete jen dochucovat. Přidejte trochu octa, cukru, soli a najemno nasekaného kopru. Zjemněte vaječným žloutkem. Voilá, omáčka z českého kulturního dědictví je hotová.
Ztracené vejce
Co se týče ztracených vajec – tady na směšnou lehkost urychleně zapomeňte. Řeknu vám, jak na to jdu já, ale hodně lidí tím asi naštvu. Prostě – na ztracené vejce musíte ohřát vodu v malém kastrůlku a nalít do ní trochu octa (bez toho to fakt nejde, vejce se vám rozplizne po celém kastrole a nezbyde vám, než udělat do toho česnečku). Ve vroucí vodě se pokuste udělat vír, do nějž „vchrstnete“ vejce vyklepnuté v mističce. Po několika minutách (podle toho, jak moc chcete žloutek nahniličko) vyndejte sběračkou s otvory. Úspěch zaručen!
Žádné komentáře:
Okomentovat